Čínská bažantnice (též Ptáčník, Dům zlatých a stříbrných bažantů, Čínský ptačinec) vystavěná v letech 1792-6 stála na vyvýšeném místě nad loukou, několik desítek metrů jihovýchodně od sochy boha Martha. Podlouhlá přízemní kamenná budova s šesti oválnými okny měla mansardovou střechou z barevných šindelů (zdobenou na hřebenu orlicí vystřihanou z kovového plátu), kterou neslo 18 dřevěných sloupů. Hlavice sloupů byly tvořeny groteskními papouščími hlavami. Celá fasáda byla zdobena barevnými ornamenty čínského stylu, které se pravidelně střídaly mezi sloupy. Mezi druhými pravými i levými páry sloupů ode dveří byly nápisy provedené čínskou kaligrafií. Po roce 1860 jsou na skice Jana Ranzmayera zachyceny chinoiserní lampiony zavěšené na kruhy, které drží v zobácích papouščí hlavy. Na téže skice a na starší grafice od Luisy Chotkové (po roce 1800) je zakreslen také výběh (obora) pro okrasné ptactvo, který k budově přiléhá a na pozdějších fotografiích již chybí. Uvnitř byla tzv. bažantí komora určená k chovu bažantů a perliček a menší salonek pro panstvo. Vše zde bylo až do detailu přizpůsobeno čínskému stylu s motivy pěstování okrasného ptactva. Uměleckých prací se účastnili Petr Prachner, Josef Müchel a pravděpodobně také Antonín Tuvora v interiéru. Budovu zničil požár neznámého žháře 28. října 1918.

Zahradní domek, nebo-li "Ovčínek" či "Salaš" byl dřevěný s doškovou střechou a stával blízko zámku na tzv. Emerichově louce. Byl z jedné strany podepřen čtyřmi předstupujícími dřevěnými sloupy. Zanikl v roce 1945.

U okružní aleje (severovýchodní část parku) byla zřízena, patrně v 19. století, hájovna. Dostala název "Na vosouši" podle místa, kde stála. Stylově se hlásila k tvz. švýcarskému slohu. Hájovnu zničil v roce 1945 výbuch bomb, které v ní byly shromážděny po náletech na park.

V jihovýchodní části ostrova založil v roce 1746 Václav Antonín Chotek protáhlý ostrůvek, který byl od hlavního ostrova oddělen úzkým kanálem a mostem. Měl zahradní šachovnicovou podobu a byl pojemnován Korsika. Označení nese patrně na počest odboje tohoto ostrova proti nadvládě Janova a zvláště na připomenutí zásluh Jana Karla Chotka, který působil u italského vojska.

Povodně z let 1784-85 poškodily "Korsiku" tak, že přestala být ostrovem. Na jejím místě vznikla v roce 1788 zahradní kompozice pod názvem Bujukdere (víletní čtvrť na okraji Istanbulu). Jednalo se o ohlas na Rakousko-Turecké války z let 1788-89. V této zahradě byl postaven v tzv. maurském stylu tzv. Turecký pavilon, nazývaný též Červený kabinet. Byla to otevřená altánová stavba elipsovitého půdorysu s dvanácti sloupy, které nesly šindelovou střechu a byly spojeny laťkovým zábradlím. Pavilon mohl být vymalován mazrskými dekorativními motivy, kde převládala červená barva. Byl vybaven dřevěným nábytkem v islámském stylu, lavicemi a taburety. V zahradě byl bazén s vodotryskem, který byl zásoben vodou z čerpadla, jež pohánělo větrné kolo. (viz Korsika kolem roku 1750) Někdy po roce 1840, kdy došlo k zániku pavilonu a částečně i zahrady, byl na toto místo umístěn pomníček van der Schotta, který zde stojí dodnes.

Pomník H. CH. Hirschfelda, zahradního teoritika, stál na hrázi u vltavského břehu, v severní části parku, poblíž býv. Holandského domku se zahradou. Byl odstraněn při regulaci Vltavy.

Kuželník stál po východní straně zámecké konírny jako obdélná stavba, v níž se provozovala společenská hra zvaná "trucco di terra".

Podrobnější informace v levém menu ZANIKLÁ ARCHITEKTURA

Park ve Veltrusích

Zaniklá parková architektura

Čínská bažantnice - Ptačí bidlo - Modrý pavilon - Korsika - Pavilon v závětří