Historie 1704-1754

Vrcholně barokní podoba veltruského zámku.

V roce 1704 pověřil V. A. Chotek architekta G. B. Alliprandiho k návrhům na podobu veltruského zámku, které byly dodatečně upraveny (též J. B. Santini Aichel v roce 1708).

 

Plán zámku z roku 1704 - hlavní průčelí a hospodářská křídla (?)

 

Plán zámku z roku 1704 - zadní průčelí s průřezem (ložnice s nebesy) ?

 

Plán zámku z roku 1704 - půdorys přízemí a 1. patra (?)

Zámek byl pravděpodobně vystavěn v letech 1706-1712. Stavbu řídil M. A. (?) Canevalle.

Byla vytvořena vrcholně barokní kompozice, z části dle rakouského vzoru, která měla v evropském prostoru své mimořádné místo.

V roce 1709 byl již zámek zastřešen a započaly práce na interiérech s velmi hodnotnou malířskou a štukatérskou (G. D. Spazio) výzdobou.

V roce 1710 byla stavba již obyvatelná. Alliprandi, který navrhoval i vnitřní zařízení zámku, přivedl do Čech, jako první, odkaz J. B. Fischera z Erlachu v novém stavebním tvarosloví.

Hlavní budova má ústřední válec ze kterého se rozbíhají v šířkové deformaci čtyři křídla, aby tak docílila nový pohled na severní a jižní průčelí, které nabylo na prostorové otevřenosti.

Křídla byla zhruba až do poloviny 18. století jen dvojosá, čímž objekt působil ve své komorní podobě jako lovecký zámeček či letohrádek. Společně s uzavřeným čestným dvorem s kolonádou soch (z dílny M. B. Brauna) a svým elegantním dvojramenným schodištěm se sousošími od rakouského mistra F. A. Kuena cca z roku 1711 (?), tvořil dokonalý barokní celek nejen ve své malebnosti, ale s postupně se odstupňovanými objekty (při vstupu hlavní bránou) od přízemních hospodářských budov (pavilonů) přes boční křídla až k přes dvě patra vysokému ústřednímu válci, také ve svém vertikálním efektu. Ten byl po přestavbách a úpravách v druhé polovině 18. století zcela popřen.

Nejbližší zámecké okolí z roku 1730 s barokní zahradou a čestným dvorem rozděleným na dvě části

 

První úpravy se uskutečnily v roce 1740. Byl vystavěn špýchar a konírna z bývalého kravského chléva. Tyto budovy zajímavě doplňovaly původní koncepci díla.

V témže roce vzniká u severozápadního bočního křídla hospodářský dvůr.

 

Okolí zámecké budovy s barokními partery z roku 1746 s čestným dvorem:
BB - přívoz, B - byt správce, C - sklep a nad ním sýpka, D - stará ratejna s dobytčími chlévy, E - volské chlévy, F - jízdárna, G - nový budoucí dvůr (nová dvorská ratejna a chlévy), L - nový holubník, K - starý zrušený holubník, M - dvě místa pro kůlnu

Ve 30. a 40. letech také dochází k úpravě zámeckých interiérů. Jsou zřízeny přízemní mušlové pokoje s iluzivní malbou, která je doplněna dekoračními prvky, jako např. mušlemi, lasturamy, pískem a oblázky. Sala terrena je upravena do dnešní podoby. Jedná se o mimořádný přízemní, na čtyřech pilířích sklenutý a do parku a čestného dvora otevřený, prostor pod ústředním jádrem stavby. Je též pokryt iluzivními malbami, které vyvolávají dojem pobořené klenby s průhledy na oblohu a s pohledy na romantické zříceniny mořské krajiny, oživené loveckými scénami a výjevy ze života zvířat. Na některých místech je malba zesílena nízkým štukovým reliéfem pro zvýšení její působivosti. Předlohou výzdoby byly rytiny francouzského kreslíře a grafika 17. století Jacquesa Callota. Zámek ve Veltrusích byl v 18. století nazýván jako "Ouholický" či "Ostrov".

      

Výřezy z portrétů členů rodu Chotků, kolem roku 1740

Jediné dochované vyobrazení zámku v jeho původní podobě.

Autor těchto obrazů zřejmě zámek nikdy neviděl, o čemž svědčí například neexistující zeď se sochami. Ta zde však plní čistě kompoziční funkci, aby lépe vynikla samotná zámecká budova. Mohla však také vzniknout mylnou interpretací polohy skutečné kolonády soch, která se nachází na protilehlé straně.

 

 

Přibližná laická rekonstrukce podoby zámku ve vrcholně barokní podobě