Oranžerie

Oranžérie byla postavena současně s empírovou přestavbou zámku po roce 1804, na místě starší prosklenné oranžérie architektem J. P. Jöndlem. Oranžérii zastřešuje sedlová střecha s keramickými taškami bobrovkami, pročleněná drobnými vikýři typu volská oka. Fasádu mezi okny a půlkruhově sklenutými nikami zdobí pásová bosáž. V roce 1854 prošla oranžérie zásadní přestavbou, při níž získala svůj současný, klasicistně laděný vzhled.

Stavba oranžerie je 28 metrů dlouhá a 8,2 metru široká. Hlavní, centrální prostor pro rostliny je prosvětlen šesti velkými okny a doplněn dvoukřídlými dveřmi, které usnadňují přenášení objemnějších rostlin. Po stranách se nacházejí dvě obslužné místnosti s menšími okny. Na pravé straně býval byt zahradnického pomocníka, který měl za úkol v zimním období zajišťovat vytápění objektu. Na straně levé pak byla umístěna pracovna, propojená s topeništěm v přístavku na severní straně oranžérie. Z tohoto přístavku se do dnešních dnů dochovala pouze podzemní část.

I dnes oranžérie v zimě plní svou původní funkci – poskytuje útočiště rostlinám před mrazem.

Oranžérie byly stavěny především za účelem uchovávání teplomilných rostlin – zejména citrusů – během zimních měsíců. Ve větším měřítku se tyto stavby začaly objevovat v období baroka. Obliba pěstování exotických rostlin však přetrvávala i v následujících staletích, a tak nemohla oranžérie chybět ani ve Veltruském parku.

Oranžerie s domkem zahradníka kolem roku 1920